Ovoce zmrazené


   V zimních měsících nám čerstvé ovoce plně nahradí ovoce zmražené. Zmrazování je zvlášť výhodný způsob konzervování ovoce, protože prodlužuje sezonu ovocných jídel takřka na celou zimu. Zmrazováním zachováváme čerstvému ovoci jeho plnou biologickou hodnotu. A tak si můžeme v zimních měsících pochutnávat na čerstvých jahodách, broskvích nebo meruňkách právě tak, jako na borůvkách, vonném malinovém nebo jahodovém protlaku. A ovocné knedlíky nejsou už letním jídlem, ale podáváme je po celý rok.
   K zmrazování se hodí ovoce vybraných, jakostních odrůd, dobře vybarvené, vyzrálé, pěkných tvarů. Ovoce se pere, třídí, zbavuje nepoživatelných částí. Do obchodu přichází ve třech výrobcích: ovoce prosypané cukrem, zalité cukrovým sirupem, a pak jako pasírovaný protlak (slazený nebo neslazený).
   Zmrazené ovoce, jako všechny zmrazené potraviny, nutno skladovat v mrazicích boxech při nízkých teplotách mínus 18 °C. Po nákupu je udržíme v chladničce ještě asi 24 hodiny. Zde balíčky zvolna roztávají. Jednou rozmražené ovoce nelze znovu dát zmrazit. Ovoce, které ve vlastním obalu „povolí“ – taje, se musí rychle spotřebovat.
   Zvlášť choulostivé na roztávání jsou ty druhy ovoce, které ztrácejí na vzduchu barvu (oxydují). Jsou to hlavně hrušky, meruňky a broskve. Všechno ovoce necháváme roztávat v původním obalu, tyto choulostivé druhy po odstranění obalu hned zaléváme krémem, cukerným roztokem nebo přidáváme do těsta, jinak zhědnou. Chceme-li toto ovoce podávat jako ovocný salát nebo rychlý kompot, zaléváme je cukerným sirupem a vydatně je ještě pokapeme citronovou šťávou.
   Ovocné protlaky necháváme roztát v původním obalu. Přidáváme je do moučníků, přeléváme jimi vařená těsta (nákypy, pudinky) nebo z nich vyrábíme polévky a omáčky. Mnohdy je doplňujeme ještě přídavkem cukru, citronové šťávy, popřípadě je ředíme smetanou, mlékem nebo kombinujeme ještě s jiným ovocem.
Plníme-li ovoce do knedlíků, nenecháváme je docela roztát, ale dáváme je do těsta, dokud je ještě pevné.    Klademe-li zmrazené ovoce na koláče nebo do buchet z kynutého těsta, musíme je nechat roztát, protože pak příliš zchlazuje těsto a zabraňuje kynutí. Do křehkých koláčů je dáváme, dokud neroztaje, a pod ovoce natíráme těsto zavařeninou nebo sypeme piškotovými drobty. Počítáme s tím, že tající ovoce pouští při pečení šťávu, kterou by těsto příliš navlhlo.
   Drobné ovoce, konzervované prosypáním cukrem, promícháme ještě s trochou hrubé mouky nebo prosáté strouhané housky, aby táním během pečení nekleslo příliš ke dnu nádoby (bublanina, koláč z třeného těsta apod.).
Abychom využili pěkného vzhledu, vůně i chuti zmrazeného ovoce, dávejme je na moučníky a pečivo pokud možno až po upečení. Je proto lépe upéci piškotovou nebo třenou bublaninu bez ovoce, a ovoce prosypané cukrem nebo rozmačkané se smetanou nalévat až na nakrájený koláč. Podobně syrovým ovocem zdobíme nebo ovocnou omáčkou přeléváme všechny pudinky, nákypy, svítky, omelety a lívance.