Marmelády a povidla
Marmelády připravujeme z ovoce dobře vyzrálého nebo i přezrálého, podřadnější jakosti. Přebrané ovoce, zbavené nepoživatelných částí, rozmačkáme, vylisujeme, nebo předem rozvaříme a pak potřeme sítem. Vylisovanou měl rozředíme na dávky po jednom kilogramu. Na každý kilogram ovocné měli přidáváme podle druhu a kyselosti ovoce 30, 40 až 60 dkg cukru. Ovocný protlak zahušťujeme za stálého míchání na širokém rendlíku, a když se začne za vařečkou tvořit cestička (ovoce zhoustlo), přidáme cukr. Po přidání cukru marmeláda zřídne, proto ji dále sváříme, až zhoustne a rosoluje. Marmeláda je hotová, když je ještě tekutá, ale kapka, kterou kápneme vařečkou na obrácený talířek, se už neroztéká. Marmeládu plníme za horka do čistých, nahřátých sklenic a hned povážeme.
Marmelády vyrábíme z jednoho druhu ovoce, nebo ovoce mícháme. Mícháme nejen ovoce sladké s kyselým, ale i ovoce bohaté a ovoce chudé na pektiny, aby marmeláda dobře rosolovala. Tak k marmeládě z malin přidáváme vždy asi třetinu rybízové šťávy, do hruškové marmelády přidáváme kyselá jablka nebo protlak z angreštu a podobně.
U povidel zahušťujeme ovocnou dužninu ještě více. Od zavařenin se povidla liší i menším množstvím cukru. Na 1 kg rozvařené, prolisované ovocné měli počítáme 10 – nejvýše 20 dkg cukru. Povidla svařujeme za pilného míchání tak dlouho, až jsou hustá, cestička při míchání se za vařečkou neuzavírá, povidla s vařečky odpadávají v kouscích. Do povidel se přidává i koření – skořice, vanilka. Do málo slazených marmelád a povidel přidáváme i trochu kyseliny benzoové, která zabraňuje plesnivění.
Marmelády a povidla používáme především jako nádivky do buchet, koláčů, perníků a kynutých knedlíků. Povidlovou nádivku před plněním ještě všelijak dochucujeme – citronovou nebo pomerančovou kůrou, rumem, kořením apod.