Angrešt


   Angrešt neboli srstka je rozšířené ovoce domácích zahrádek. Pochází ze severní Evropy a ze Sibiře. Planá srstka se vyskytuje téměř po celé Evropě v lesních křovinách. I šlechtěná se velmi dobře přizpůsobuje půdě a klimatu. Je proto rozšířena na větších plochách nejen v Evropě, ale i v Americe.
   Ve starověku nebyl angrešt znám. Jeho pěstování je doloženo historickou zprávou teprve roku 1536 v Bazileji. V 16. století byly již známy velkoplodé odrůdy.
   „Chlupáčky“, jak se také někdy plodům angreštu říká, vynikají obsahem pektinu a jsou dobrým dodavatelem vitamínu C, zvláště když se požívají přímo s keře (30 až 50 mg ve 100 g). Šťáva zředěná vodou má léčivý účinek při chorobách z nachlazení. Kromě vitamínu C obsahuje angrešt dosti karoténu a vitamínu B1. Má velký zásaditý přebytek (červený 9,5 – zelený 7,6), největší ze všech u nás pěstovaných druhů ovoce. Uplatní se proto výborně při dně, reumatismu, při některých kožních chorobách a zejména při takových poruchách, ve kterých je třeba snížit podíl kyselin v organismu. Zvláště je vhodný pro děti; má totiž s malinami a ostružinami nejvyšší obsah magnézia, které podporuje vývin kostí a chrupu. Značný podíl semen a slupky podporuje trávení a čistí střeva, avšak právě proto je nebezpečné – zvláště u nezralého ovoce – zapít angrešt vodou; nastane okamžité zkvašení a vývoj plynů s těžkými následky.
   Známkou jakosti tohoto ovoce je tenká slupka, harmonická kyselost a aróma. Podstatně jakostnější jsou velkoplodé odrůdy. Podle barvy jsou žlutoplodé, červené nebo zelené. Některé odrůdy mají plody hladké, jiné pokryté chlupy.
   Angrešt v konzumní zralosti při skladování rychle měkne, sklidí-li se však ještě pevný, může se v chladném prostředí udržet čerstvý i několik týdnů. Nejlépe je rozložit jej ve slabé vrstvě na porcelánovou mísu. Myjeme až před podáváním.

   Použití angreštu

   Angrešt je prvním kompotovým ovocem v roce. Zpracovává se buď ještě nevyzrálý, ale pevný. Po oprání necháme plody odkapat a ostrým nožem odřízneme stopku i květ tak, abychom vlastní plod poněkud poškodili; zabráníme tím praskání při tepelném zpracování. Jiný způsob: napícháme chlupáčky jehlou nebo ostrým dřívkem. Zralý nebo přezrálý angrešt dobře zužitkujeme na šťávu, kterou lze dovolit i při zažívacích potížích, zatímco celé plody v takových stavech jsou zakázány. Šťáva je velmi občerstvující, obsahuje až 16 % kyselin, více než citron. Červené plody jsou zpravidla cukernatější. Pro značný obsah pektinu angrešt dobře rosoluje. Používá se ho na kompoty, marmelády, džemy, na koláče, ovocné polévky, ovocný salát, želé.
Z angreštu se vyrábí i výborná omáčka na maso.