Jeřabiny
Na severní polokouli, hlavně ve východní Asii a v Severní Americe, roste na 80 druhů jeřábu, z nich je u nás domácích sedm. Nejznámější jeřáby jsou jeřáb ptačí (obecný), kvetoucí v květnu až v červenci na skalnatých stráních až ke stromové hranici v horách; břek – v hájích a na stráních v teplejších polohách; muk – na výslunných stráních v teplejších krajích, ale také na světlých stráních Krkonoš; zplanělá oskeruše, přenesená k nám z jižní a jihovýchodní Evropy; jeřáb mišpulka – v horských lesích a křovinách Fatry a Tater.
Z nich pouze plody jeřábu ptačího se zužitkují v naší kuchyni. Sladký jeřáb se pozná již podle listů, které buď nejsou zubaté, nebo, a to jen vzácněji, na okraji zubaté dvakrát, přitom vždy mnohem jemněji než divoký jeřáb. Na podzim listy zrudnou do krvava.
Jeřabiny, dokud neuzrají, jsou zelené, ve zralosti – rumělkově červené. Jsou to malvice. I zralé si podržují kyselou, nahořklou chuť. Plody jsou velmi bohaté na vitamín C, i třikrát bohatší než citrony. V plodech obsažený sorbit je diabetickým sladidlem; je třikrát méně sladký než glukóza, avšak lidský organismus jej rovněž plně využije. Byla v nich odhalena i účinná rostlinná antibiotika. Jsou tedy po všech stránkách jeřabiny velmi cenným ovocem, které je nutno doporučit i do moderní kuchyně.
Jeřabiny se dají zavářet jako brusinky, po blanšírování se dobře suší. Sušené se zužitkují místo rozinek nebo k přípravě čaje. Obsahují takové množství jablečné kyseliny, že se z nich tato kyselina vyrábí i průmyslově. Zpracují se také na marmeládu, ovocný rosol, kompot, mošt, sirup, proslazené ovoce, tekuté ovoce, pribinku, i na „jeřabinku“, lidový likér.
V roce 1890 byl na severní Moravě vypěstován šlechtěný sladkoplodý jeřáb. Mičurin vypěstoval křížením jeřábu s hlohem a mišpulí několik hybridů, které dávají ovoce i v oblastech, kde všechny jiné ovocné stromy nevydrží tamní tuhé mrazy.
Plody jeřábu se mají sklízet už tehdy, když mají žlutorůžovou barvu. V té době je v nich obsah vitamínu C nejvyšší. Jeřabiny se česají se střapinami. Větvičky se však musí odstranit.
Kdysi se u nás ovšem zužitkovaly i divoké jeřabiny. Z břekyní i mukyní se připravovala s cukrem zavařenina. Z mukyní vařívali naši předkové kaši a ve Švýcarsku se z nich pekl i chléb. Břekyně se sbíraly po prvních mrazech zhniličené. Pomáhaly prý proti „hryzení v břiše“.
Použití jeřabin
Zavařených jeřabin se používá jako kompotu nebo ke zdobení pečiva a moučníků. Jeřabinková pribinka je osvěžujícím nápojem nebo ji přidáváme do různých ovocných koktejlů.