Rychlé kompoty z čerstvého ovoce


    V období, kdy je dostatek čerstvého ovoce na trhu, připravujeme rychlé kompoty z čerstvého ovoce pro okamžitou spotřebu. Výhodou těchto kompotů je, že mohou být méně slazené, mohou být kombinovány z jednoho i více druhů ovoce, popřípadě i se zavařenou zeleninou (dýně, meloun, okurky, reveň, zelená rajčata). Jejich rychlá příprava zaručuje uchování biologické hodnoty ovoce.
    Na kompoty se dá zpracovat zbylé ovoce, které jsme nesnědli čerstvé, nebo i ovoce podřadnější jakosti.
Na kompoty vybíráme ovoce pěkných tvarů, spíše drobnějších, dobře vybarvené, pevné, dostatečně sladké. Kompot z nedozrálého ovoce nemá nikdy tak harmonickou chuť, i když jej sladíme sebevíc. Na kompot se nehodí ovoce nahnilé, vykrájené, pomačkané nebo zavadlé. Z toho můžeme upravit omáčku, polévku nebo rychlá povidla.

    Ovoce dobře omyjeme nebo očistíme, nejlépe propláchnutím pod jemnou sprchou pitné vody na žíněném sítu. Zbavíme je nejedlých částí – stopek, jádřinců, semen, velké ovoce popřípadě i pecek. Velké ovoce půlíme, jaderné ovoce po oloupání krájíme na čtvrtky nebo menší plody na půlky.
    Měkké ovoce, jako jsou zahradní jahody nebo maliny, které by povařením ztratilo tvar i vzhled, předem proslazujeme. Prosypeme je cukrem a necháme několik hodin stát, až natáhne cukr a zpevní. Některé ovoce proslazujeme přímo ve vlažném cukerném roztoku. Získá tak lepší chuť. Tvrdší ovoce, jako je angrešt, předem ještě napícháme, aby se dobře prosladilo.

    Loupané ovoce volíme jen u těch druhů, které mají příliš tvrdou a ostrou slupku, nebo připravujeme-li kompot pro malé děti nebo strávníky s choulostivým zažíváním. Jinak dbáme, aby všechno ovoce, zejména peckovice, byly podávány i se slupkou, která je bohatá na vzácné nerostné látky i vitamíny.
    Ovoce loupeme tak, že peckovice ponoříme po částech na hlubokém cedníku do vroucí vody. Jakmile trochu u stopky scvrkne, ihned je zchladíme spláchnutím studenou vodou a ostrým nožíkem slupku stáhneme. Ovoce pak klademe do okyseleného roztoku, aby neztrácelo barvu. K okyselení použijeme citronové šťávy nebo špetky kyseliny citronové. Když jádrové ovoce loupeme, tedy jen tence, a slupku necháme ještě vyvařit nebo ji sušíme na čaj.

    Přibarvování kompotů umělými prostředky je zbytečné. Chceme-li, aby například jahody měly lepší barvu, použijeme na zálivku místo vody trochu rybízové šťávy nebo šťávy z brusinek.

    Cukerný roztok připravujeme podle druhu a zralosti ovoce. Dbáme však, aby ho nebylo nikdy mnoho, jen tolik, kolik se s kompotem spotřebuje. Proto na bobuloviny přidáváme jen malé množství vody do cukrového sirupu, na jádrové ovoce více. Přeslazené kompoty nejsou chutné, zastírají vůni i chuť ovoce a vzbuzují brzy pocit nasycení. A naopak nedostatečně proslazené ovoce chutná v kompotu svíravě. Kompot ztrácí na oblibě. Pro běžné druhy ovoce, které mají dostatek cukrů, jako jsou hrušky, švestky, ryngle, sladké třešně, dáváme na 1 litr vody 20 – 30 dkg cukru. Pro diabetiky můžeme namísto cukru používat i sacharínu. Na kyselejší druhy ovoce, jako jsou višně, angrešt, brusinky, rybíz, dáváme 40 až 50 dkg cukru podle kyselosti ovoce.

    Cukerný roztok na kompot připravujeme nejlépe z hrubého krystalového cukru, který je nejčistší a snadno se rozpouští. Odvážený cukr vsypeme do nádoby, zalijeme odměrným množstvím vody, promícháme a zahřejeme. Utvořenou pěnu sebereme. Ovoce necháváme v roztoku povařit jen nejkratší dobu potřebnou k tomu, aby ovoce změklo a lépe se prosladilo. Ovoce má vždy zůstat v pevných úhledných kouscích. Vaříme-li několik druhů ovoce na kompot, vaříme je postupně, v témže roztoku. Začínáme tím, které se nejdéle vaří – ovocem jaderným, pak přidáváme peckovice a nakonec bobuloviny.

    Příchutě kompotů mohou být značně různé. Pro ostřejší chuť přidáváme do některých mdlých kompotů kolečko citronu nebo pomeranče (jablka, hrušky) nebo kombinujeme i některé koření – vanilku, skořici, hřebíček. Některé kompoty sladíme i částečně medem, který jim dodá typickou vůni i chuť.

    Doba varu se řídí druhem ovoce a jeho zralostí. Měkké ovoce, jako například bobuloviny, necháváme v roztoku jen spařovat. Peckovice vaříme 3 až 5 minut, větší ovoce, jako jsou broskve a meruňky, až 10 minut, jaderné ovoce i déle.
    Kompoty podáváme v hlubokých miskách nebo talířcích z různého materiálu. Nejlépe se hodí hladké sklo, ale i moderní misky z plexiskla nebo z barevných umělých hmot jsou pěkné. Misku stavíme vždy na podtalířek, na který klademe lžičku. Lépe než kovové jsou lžičky barevné z umělých hmot. Aby kompot pěkně vypadal, kombinujeme vždy ovoce alespoň dvou druhů – světlé plody s tmavšími, zelené s červenými a bílými apod. Také větší plody doplňujeme drobnějším nebo na menší kousky krájeným ovocem.
Máme-li dva kompoty zcela rozdílných chutí, je lépe dát je na dělenou misku nebo talířek, aby šťávy nesplynuly.
Podáváme-li kompot několika druhů ovoce, klademe každý druh na zvláštní skleněnou misku, a ty stavíme na větší, nejlépe barevný tác. Umožníme tak vybrat si kompot podle své chuti i potřebném množství.
Ke kompotu podáváme vždy jako k ovoci papírové ubrousky.

    Dávka kompotu na jedno jídlo a osobu je 100 – 150 až 200 g kompotu bez nálevu.
Kdy podávat kompot? Kompoty podáváme jako přílohu k masitým, polomasitým nebo moučným hlavním jídlům. Hodí se zejména k pečením z bílého masa (drůbež, telecí), dále pak k masům smaženým a k rychle opékaným masům (minutkám). Nehodí se k masům vařeným, podávaným s omáčkou, nebo k masům dušeným, s výjimkou k masům se smetanovými omáčkami (svíčková, zajíc apod.). Nehodí se ani k masitým pokrmům připraveným s notnou dávkou aromatických zelenin (na rajčatech, s paprikami apod.) nebo s omáčkami ostrých pikantních chutí (na hořčici, na sardeli apod.).
    Kompoty podáváme i k pečeným nákypům, k pudinkům, k mléčným kaším z obilovin apod. Můžeme je podat i jako vítaný mezichod, podáváme-li menu o několika masitých chodech. Kompot osvěží, zažene pocit přesycenosti a tlumí tučná jídla. Kompoty k masu jen mírně sladíme, hlavně podáváme-li je jako mezichod.

    Teplota kompotu má být nižší, podáváme-li kompot jako dezert po teplém jídle nebo jako součást moučníku. Podáváme-li kompot k masu, nevychlazujeme ho, ale ponecháváme mu teplotu místnosti.
Při podávání kompotu, tak jako při servírování ovocného salátu nebo čerstvého ovoce, může hostitelka ukázat svůj vkus i vtip. Laděním barev, výběrem vhodných tvarů misek i pěkným upořádáním ovoce na míse.

Kompot švestkový

Kompot z loupaných švestek (náhrada za meruňkový kompot)

Kompot z rynglí, slív nebo mirabelek

Kompot ze světlých třešní (chrupek) nebo tmavých třešní

Kompot z višní

Kompot z půlených meruněk

Kompot z loupaných broskví

Kompot angreštový (srstkový)

Kompot rybízový

Kompot ze zahradních jahod

Kompot malinový nebo ostružinový

Kompot brusinkový

Kompot borůvkový

Kompot borůvkový – nevařený

Kompot z hroznů

Kompot z hrušek

Kompot z jablek

Kompot z jeřabinek

Kompot pomerančový

Kompot dýňový

Kompot fíkový

Kompot ze sušeného ovoce