Klikva
Plody klikvy předčí borůvky i brusinky výživovou hodnotou i chutí. Přesto se u nás velmi málo sbírají, protože vůbec jsou málo známé. Říká se jim také žoraviny, blatnice nebo luční brusinky.
Klikva vytváří poléhavý keřík, až 80 cm dlouhý, roste na rašelinách. Zvláštní hruškoplodý poddruh roste na rašelinách v Orlických horách. Roste u nás roztroušeně, v českých krajích hojněji než na Slovensku. V Evropě je velmi rozšířena, jinak i v celé severní Asii i v severní Americe. Rozkvétá v červenci, někdy dříve, ve vyšších polohách však až na konci léta. Pozdě na podzim a na začátku zimy zrají její červené kulovité bobule, které po prvním mrazíku zfialoví. Jsou až 1 cm velké, chutí podobné brusince. Na ruském venkově je z nich připravován s medem a vodou osvěžující nápoj.
Klikvy obsahují kyselinu jablečnou, citronovou, menší podíl kyseliny vinné a stopy kyseliny benzoové jako brusinky. Z vitamínů jsou zastoupeny zejména A, C, B1 a B2. V sušených listech je přítomno 3 až 4 % glykosidu arbutinu, přes 30 % kyseliny tříslové, metylarbutin, urson a ericolin. Suší se většinou na slunci.
Použití klikvy
Upotřebení klikvy v kuchyni je stejné jako u brusinek. Podávají je stejné jako u brusinek. Podávají se jako kompot, jako přídavek do ovocných salátů, nebo se jimi zdobí různé sladké pečivo a dezerty (poháry se šlehačkou, krémem, pudinky apod.).