Jaké vitamíny jsou v ovoci
Vitamíny jsou organické sloučeniny, které lidský organismus potřebuje sice jen v nepatrném množství, zato však nezbytně a pravidelně, má-li být zajištěna jeho normální a správná funkce. Nedostatek vitamínů (hypovitaminóza) se projevuje sníženou odolností k infekčním chorobám a řadou dalších příznaků specifických pro každý vitamín. Chybí-li některý vitamín dlouho ve stravě, dostavuje se avitaminóza, která má za následek těžké choroby. Potřeba vitamínů vzrůstá při těžké práci nebo sportovním výkonu, v těhotenství a při infekčních chorobách.
Vitamín C (kyselina l-askorbová) je v ovoci nejvíce rozšířen. Přírodním vitamínovým „koncentrátem“ jsou šípky, které vykazují průměrný obsah vitamínu C přes 400 mg ve 100 g. Člověk potřebuje denně průměrně 77 mg tohoto vitamínu. Tato dávka je tedy obsažena v pouhých 20 g čerstvých šípkových plodů! Bobule rakytníku a sladké jeřabiny, stejně jako černá rybíz rovněž předčí „zahraniční dodavatelé“ – citrony, pomeranče a grapefruity. Z domácího ovoce ještě vynikají jahody, zato jablka a hrušky nejsou z hlediska potřeby C vitamínu významné.
Vitamín C mobilizuje ochranu proti infekčním chorobám, zvyšuje tělesnou výkonnost, účastní se na látkové výměně, brání únavě, krvácení dásní.
Vitamín P (faktor permeability) je úzce příbuzný C vitamínu. Denně ho potřebujeme asi 30 mg, aby se zabránilo poruchám v propustnosti kapilár a jejich změnám. Bohatě jej nalézáme v černém rybízu, v citronech a pomerančích (hlavně v albedu, tj. bílé dužnině kůry), také v šípcích a vinných hroznech je ho dost.
Vitamín C2 (též J vitamín) je hlavně v citronové a pomerančové šťávě a chrání proti zánětu plic (pneumonii).
Vitamín A (axeroftol) je součástí barviva rodopsinu, které je obsaženo v sítnici oka. Hypovitaminóza se projevuje snížením vnímavosti za šera, avitaminóza osýcháním rohovky. Vitamín A chrání také proti některým poruchám v růstu organismu a proti chorobným změnám pokožky a sliznic. Ovoce jej nedodává přímo, zato však je velmi bohatým zdrojem karoténů, provitamínů, z nichž se tvoří vitamín A ve střevě štěpením enzymem karotenazou. Zdravý člověk denně spotřebuje 1 – 2,5 mg (3300 – 8300 mezinárodních jednotek) vitamínu A, což odpovídá 2 až 5 mg karoténu v ovoci.
Nejvíce ho mají šípky, sušené meruňky, tropické mango, potom borůvky, ostružiny, sušené datle a fíky, také broskve, maliny, rybíz, třešně a jiné ovoce.
Vitamínu B1 (tiaminu nebo aneurinu) je v ovoci poměrně málo; vynikají jablka, angrešt, šípky, ananas, pomeranče, citrony a hrušky. Průměrná denní potřeba činí 1,5 – 3 mg. Následkem nedostatku je nechutenství, nervozita.
Vitamín B2 (riboflavin, laktoflavin) chrání před zpomalením růstu mladého organismu, záněty očí, sliznic, vypadáváním vlasů a chlupů. Protože se vitamín B2 účastní tvorby hemoglobinu, objevuje se při avitaminoze i anémie. Hodně je vitamínu B2 v burských oříšcích, v kokosu, také v meruňkách, hruškách, švestkách, vinných hroznech a v jahodách. V šípcích jsou ho zcela nepatrné stopy. Potřeba činí 1,5 až 3 mg denně.
Vitamínu B6 (aderminu, pyridoxinu) je hodně ve vlašských ořeších a v pražených burských oříšcích, v ananasu, banánech, hruškách, jablkách a citronech. Je důležitou součástí fermentů zajišťujících správnou funkci jater, nervového systému a kůže. Denní minimální potřeba je asi 2 mg. Je obsažena asi ve 250 g vlašských ořechů.
Vitamín PP (niacin) je ve všech ořeších. Denní spotřeba 10 – 18 mg vitamínu PP zabraňuje vzniku těžkého onemocnění – pelagry, poškození pokožky a sliznic, ztrátě chuti, těžkých poruch nervových aj. Je obsažen hojně v jablkách, avšak daleko nejvíce v burských oříšcích. 100 g pražených burských oříšků kryje již minimální potřebu. Také hrušky, třešně, hrozny, rybíz a citrusové ovoce jsou zdroji vitamínu PP.
Pantotenová kyselina je vitamín, který zabraňuje předčasnému šedivění a vypadávání vlasů, poruchám ve funkci jater a nadledvinek. Denně bychom měli přijmout 100 mg. Nejlépe pomáhají pomeranče, grapefruity, broskve a banány, také jahody a jablka.
Vitamín E (tokoferol). Avitaminoza E u zvířat vede ke sterilitě, popřípadě k aborcím a ke změnám ve svalech. U člověka se avitaminóza vyvíjí velmi pomalu a příznaky nejsou dosud do všech podrobností prostudovány. Zvláště bohaté na vitamín E jsou burské oříšky, jichž stačí 10 g, aby byla kryta denní dávka 10 – 25 mg vitamínu E. V běžném ovoci není, jen v banánech a jádrech ovoce, např. v oleji šípkových jader.
Vitamín D (kalciferol), antirachitický vitamín, byl zjištěn v banánech; v jiném ovoci není znám.
Vitamínu K (fylochinonu), zabraňujícího krvácení podkožních tkání uvnitř svalů a v jiných orgánech, je v šípcích 4000 mezinárodních jednotek, hojný i v jahodách a jiném ovoci.
Vitamín H (biotin). Avitaminóza biotinu u člověka je provázena charakteristickými záněty kůže, spojenými s mazotokem. Jeho obsahem vyniká rybíz, pražené burské oříšky, jablka a banány.
Kyselina listová. Nedostatek tohoto vitamínu vede u člověka k různým formám chudokrevnosti. Vitamín je obsažen v listech četných rostlin, v nichž byl původně objeven a podle nich nazván. Také v pomerančích a v grapefruitech je obsažen ve významném množství, zjištěn i v jahodách, broskvích a jablcích.