Ovoce sušené

   Sušením získáme konzervu malého objemu k snadnému skladování na zimu. Ovoce sušíme přirozeným teplem na slunci, nebo je sušíme po topení v troubě sporáku. Jinak kupujeme průmyslově sušené ovoce, zejména švestky, hrušky, meruňky, hrozinky a fíky. K sušení vybíráme ovoce zvlášť vyzrálé, cukernaté. Doma sušíme hlavně švestky, hrušky, jablka, borůvky, šípky a jeřabinky.
   Ovoce čistíme, přebereme, odstraníme nepoživatelné části. Jádrové ovoce půlíme, u jablek a hrušek odstraníme jaderník a pokrájíme je na čtvrtky nebo jablka na kolečka. Měkké, malé hrušky ponecháme vcelku. Švestky sušíme buď celé, nebo s peckami, nebo je půlíme. Třešně a višně odpeckujeme a necháváme je před sušením zavadnout.
Poměrně vlhké počasí posledních let se nehodí k sušení ovoce na slunci. Proto je sušíme v troubě, nejlépe po pečení. Do příliš prudké trouby ovoce nedáváme, protože popraská a ztrácí mnoho šťávy. Ovoce sušíme tak dlouho, až je na povrchu suché, ale uvnitř musí zůstat trochu mazlavé. Je proto dobře, když začínáme sušit zvolna, pak teplotu trochu zvýšíme (popřípadě přitopíme) a opět docela mírně dosoušíme. Ovoce ztrácí vodu, smršťuje se, tmavne. Správně usušené ovoce nesmí být tvrdé, gumovité. Naopak, má být ještě měkké, pružné, ale při zmáčknutí nesmí vytékat šťáva.
   Po sušení ovoce neukládáme. Necháme je ještě několik dní doschnout rozložené na suchém, vzdušném místě. Pak je uchováme v suchu buď v čistých, plátěných pytlících nebo ve sklenicích, které povážeme čistým plátýnkem.
Ovoce, které dobře nevyschlo, je napadáno plísněmi a baktériemi. Špatně uskladněné také snadno vlhne a plesniví. Drobné, sušené ovoce obalujeme po usušení ještě v krystalovém cukru a používáme ho pak jako ovoce kandované do salátů, chlebíčků, těsta a podobně. Dáváme-li je na koláče, do buchet a závinů, necháme je předem přes noc vodou zalité nabobtnat. Z namočeného ovoce děláme i knedlíky. Sušené hrušky meleme na oblíbené sypání „pracharandu“. Sypeme ji na nudle, škubánky, ovocné knedlíky apod. Ze sušeného ovoce připravujeme v zimě i kompoty.
   Trvanlivou konzervou na zimu, při tom velmi levnou, jsou ovocné pasty. Je to ovoce rozvařené, prolisované a svařené do husta bez cukru, nebo jen s malou dávkou cukru. Ovocné pasty jsou výborné mlsání pro děti nebo osvěžující zákusek při sportech a turistice.
   Ovocné pasty vyrábíme jen tehdy, máme-li vlastní zahrádku a z ní přebytek ovoce, třeba podřadného nebo i padeného. Jsou to obvykle jablka, hrušky, ryngle, mirabelky, švestky nebo i kdoule.
   Ovoce opereme, zbavíme nejedlých částí a rozvaříme. Pak je prolisujeme a získanou měl zahušťujeme po částech asi po 1 kg na širokém rendlíku. Pilně mícháme, aby se ovocná kaše nepřipálila. Když je kaše už tak hustá, že se za vařečkou tvoří cestička, přisladíme ji podle chuti malým množstvím cukru. Na 1 kg ovocné kaše přidáváme 10 až 15 dkg cukru. Po přidání cukru vaříme ovocnou kaši dále, až je hmota hodně hustá, prostá vody. Kaši namažeme ve vrstvě asi na prst silné na pergamenový papír pomaštěný olejem. Papír položíme na plech nebo lísku sušárničky a vložíme po topení do polootevřené trouby. Kdyby pasta schla příliš prudce, zůstala by uvnitř mazlavá a snadno by plesnivěla. Po 2 – 3 dnech ji obrátíme a dosoušíme i po druhé straně.
   Usušenou pastu stočíme i s papírem a uchováme v suchu. Nebo ji hned krájíme na čtverečky, obdélníčky, prosypeme moučkovým cukrem a uložíme v krabici.