Meruňky


   Rodí se ve vinorodých krajích naší republiky, na jižním a jihozápadním Slovensku, jižní Moravě, v okolí Mělníka a Litoměřic. Dovážejí se na náš trh hlavně z Maďarska. Konzervované se vyvážejí nejvíce z Austrálie a z jižní Afriky, sušené z Iránu, Kalifornie, jižní Afriky, ze Španělska a z Číny. Pěstují se ve více než 200 hospodářských odrůdách, které rozdělujeme pomologicky na čtyři skupiny:
-    meruňky s malými tmavočervenými plody,
-    odrůdy s malými žlutými plody a s hořkými jádry,
-    odrůdy s velkými žlutými plody a s hořkými jádry a
-    meruňky mandlové, které mají sladká jádra.
   Meruňka váží průměrně něco přes 60 g, z toho činí 93,8 % dužnina a 6,2 % váží pecka, jejíž jádro má asi 1,6 % celkové váhy plodu. U meruňky je obsah šťávy a sladkost v opačné závislosti: šťavnatější plody jsou chudší na obsah cukru, jsou méně sladké. Slupka je chlupatá, avšak méně než u broskví. Od nich se meruňka odlišuje výrazným žlábkem na jedné straně peckovice a hladkou, oválnou, hnědošedou peckou. Zralé meruňky jsou vždy měkké.
   Botanický název Prunus armeniaca připomíná, že pravlast meruňky je nutno hledat v Arménii mezi Kaspickým a Černým mořem. V Turkestánu a v Číně dodnes roste divoce. Prvními pěstiteli meruněk byli Číňané již ve 3. tisíciletí př. n. l. Řekové je převzali od Arménů. Největší zásluhu o rozšíření jejich pěstování ve středověku mají Arabové. Ve střední Evropě se však pěstování meruněk datuje teprve od 17. a 18. století.
   Meruňky jsou bohaté na provitamín A, obsahují dosti vitamínu C. 150 g meruněk již kryje denní potřebu vitamínu A u člověka. Průměrné množství cukru je asi 13 %, kyselin ve šťávě 1 % (hlavně citronové a jablečné), bílkovin 1,25 % a 0,6 – 0,7 % minerálních látek; z nich je významný obsah draslíku, vápníku, železa a fosforu. Meruňky se velmi dobře uplatňují v dietách při poruchách krevního oběhu, protože mají velmi výhodný poměr draslíku k sodíku, 15 : 1. Stejně dobré služby poskytují meruňky i při ledvinových a jaterních obtížích a pro vysoký přebytek zásaditých solí se mohou pojídat i při reumatismu a ischiasu.
   Když meruňky správně uzrají na stromku, jsou spolu s broskvemi nejušlechtilejším peckovým ovocem. Nedozrálé a později ve skladu změklé meruňky mají málo harmonickou chuť a působí fádně. Odrůda Nancyská, které se u nás daří i v drsnějším klimatu, patří mezi nejlepší dovážené maďarské, které jsou i u nás dosti v pěstování rozšířené. Vylisováním meruněk se získá 90 % šťávy a 10 % dřeně.
   Pro zpracování v kuchyni vybíráme zralé, ale ještě pevné, nejlepší plody. Jestliže je chceme oloupat, dáme je na síto a krátce ponoříme do vroucí vody. Potom se slupka již velmi snadno stáhne nerezovým nožem. Přezrálé, měkké a skvrnité plody raději zpracujeme na pomazánky a marmelády.

   Použití meruněk

   Syrové meruňky podáváme jako výborné ovoce, které přidáváme i jako součást ovocných salátů nebo čerstvě upravených kompotů. Pro lahodnou chuť se vyzrálé meruňky hodí výborně na polévku i na ovocnou omáčku nebo krém, kterým poléváme vařené i pečené moučníky. Meruňky dáváme i na koláče – zejména na koláče z křehkého piškotového těsta, zdobíme jimi krémy, poháry se zmrzlinou a smetanové pěny. Výborně se hodí meruňky ve spojení s mlékem na osvěžující nápoj. Meruňky jsou oblíbeným ovocem i do knedlíků – v létě čerstvé, v zimě připravujeme knedlíky z meruněk zmražených nebo sušených.
   Z meruněk vyrábíme oblíbené konzervy: kompot loupaný i neloupaný, meruňkový džem, zavařeninu. Výborná je meruňková šťáva pribinka, ze které vyrábíme ovocné polévky, omáčky nebo nápoje.