Ovocné nápoje studené i teplé


    Potřebu tekutiny kromě pitné vody dobře kryjí teplé i studené ovocné nápoje. Dostáváme jimi cenné látky v ovoci obsažené, především neporušené vitamíny a důležité nerostné sole.
    Ovocné nápoje, hlavně neslazené, nebo málo přislazované přírodní šťávy z čerstvého ovoce jsou v parných teplých dnech vyhledávaným nápojem, neboť dobře hasí žízeň a osvěžují celý organismus. Právě tak se v době nemoci doporučuje dostatečné pití přírodních ovocných nápojů. Pití ovocných nápojů omezuje škodlivé požívání alkoholických nápojů a zabraňuje i nadměrnému pití černé kávy. Ovocné nápoje jsou zdravé nejen pro děti a dospívající mládež, stejně si na nich pochutnávají i pracující, zejména v horských provozech při těžké a namáhavé práci. V posledních létech se i u nás rozmáhá v cizině tak rozšířené podávání ovocných nápojů ve spojení s mlékem nebo mléčnými výrobky (smetana, jogurt, tvaroh). Mléčné koktaily, pěnové nápoje a krémy přispívají k většímu rozšíření mléka, které je důležitou potravinou v každém lidském období. Ve formě nápojů se naučí konzumovat mléko i dospělí, kteří jinak mléko jako nápoj do kávy nebo čaje nesnášejí. Mléko ve spojení s ovocem lépe trávíme. Působením kyselin v ovoci obsažených se mléko sráží v žaludku v jemné vločky. A naopak, činí-li pojídání syrového ovoce mnohým lidem zažívací potíže, dobře snášejí ovoce ve formě nápoje s mlékem. Bílkoviny a tuk mléčný váží a tlumí účinek ovocných kyselin.
    Kromě čerstvého ovoce připravujeme ovocné nápoje i z různých konzerv, které pro nás vyrábí potravinářský průmysl. Ovocné mošty, sirupy a šťávy dostaneme v mnoha druzích a za přiměřenou cenu, aniž si je musíme vyrábět doma. V posledních létech přišel na náš trh výrobek zvlášť hodnotný, tzv. tekuté ovoce – pribinka. Tyto čisté ovocné protlaky z čerstvého ovoce se vyrábějí ve speciálním závodě z vybraných druhů jakostního ovoce.     Ovoce je na šťávu zpracováno šetrnými technologickými postupy, při kterých jsou z výroby odstraněny všechny vlivy, které by mohly ohrozit biologickou hodnotu výrobku.
    V pribinkách dostáváme vysoce hodnotné ovocné šťávy, z nichž lze jednoduchým způsobem připravit nejen výborné nápoje, ale i ovocné polévky, omáčky, krémy a jiné pokrmy. Domácí ovocné šťávy, mošty a sirupy, připravujeme jen tehdy, máme-li dostatek ovoce na vlastní zahrádce nebo si lesní ovoce nasbíráme. Tyto šťávy připravujeme jen pro rychlou spotřebu v letních měsících a jen výjimečně je konzervujeme i k uložení na zimu. Před přípravou šťáv ovoce lisujeme. Drtíme je nejlépe dřevěným tloukem v kameninové nádobě. Tvrdé ovoce meleme na masovém strojku nebo na strojku „tuti-fruti“. K drcení použijeme i mixéru. Dostaneme šťávu, kterou procedíme žíněným sítem nebo pes kalikový pytlík. Tato šťáva je kalná. Necháváme ji proto několik hodin v chladu ustát. Pak ji opatrně slijeme, aby kal zůstal u dna. Šťávu sladíme, až když si z ní děláme limonádu. Dlouho nevydrží, protože není konzervována cukrem.

    Šťávu získáme i vyluhováním ovoce pomocí cukru. Tohoto způsobu používáme při výrobě šťáv z měkkých bobulovin, jako jsou maliny, jahody, rybíz, borůvky, ostružiny. Na každý kilogram ovoce přidáváme 10 – 30 dkg cukru podle ostrosti ovoce. Rozdrcené ovoce smísíme s cukrem, naplníme do úzké vysoké nádoby. Drť se usazuje u dna, šťáva se oddělí od zbytků ovoce. Šťávu necháme druhý den prokapat flanelovým pytlíkem.     Zbytek dužniny svaříme s cukrem na rychlou marmeládu.

    Šťávu získáme z ovoce i pařením plodů. Tohoto způsobu používáme, chceme-li rychle získat šťávu z menšího množství ovoce. Nejlépe se hodí rybíz, jahody, maliny, višně nebo ostružiny. Do většího smaltovaného hrnce dáme na dno na dva prsty vysoko vody, pak dřevěnou mřížku (nebo několik dřívek) nebo obrácenou hliněnou misku, jakou dáváme pod květiny. Na ni postavíme ohnivzdornou kameninovou nebo skleněnou hlubokou mísu. Hrnec povážeme čistým namočeným a vyždímaným plátnem, které pevně uvážeme kol dokola i k uchům hrnce. Střed trochu prohloubíme, jako když cedíme polévku na bujon. Do středu dáme rozmačkané ovoce, které ještě prosladíme. Na každý kilogram ovoce přidáváme 5 – 10 dkg cukru. Přes ovoce dáme čistý pergamenový papír a pak pevně položíme poklici, která hrnec dobře uzavře. Hrnec postavíme na oheň a zahřejeme, až se voda v hrnci začne vařit. Oheň zmírníme a udržujeme jen mírný var. Z vody vystupuje horká pára, kterou se vyluhuje ovoce. Šťáva prokapává plachetkou do podstavené misky v hrnci. Ovoce takto mírně zahříváme po dobu 1 – 2 hodin.         Nevadí-li nám kalná šťáva, můžeme celé paření odbýt za půl hodiny. Ze zbytků ovocné dužniny v plachetce vyrobíme s cukrem marmeládu, kterou hned spotřebujeme. Šťávu lijeme hned do vyvařených čistých lahví, které uzavřeme vyvařenými korkovými zátkami. Postupně šťávu spotřebujeme. Chceme-li tuto šťávu uchovat po delší dobu, musíme otevřené láhve se šťávou postavit do vodní lázně a zahřát po 20 minut na 75 °C.

    Domácí ovocné mošty získáme vylisováním zdravého, dokonale vyzrálého ovoce, bez přísady cukru. Na mošty se nejlépe hodí jablka, réva, rybíz, maliny, višně, borůvky a ostružiny. Nehodí se ani švestky, ani ryngle, které dávají slizovitý mošt. Lahodný mošt, který se nemusí sladit ani upravovat, dává jen réva a pak jablka. Mošty z ostatních druhů ovoce „zcelujeme“, tj. všelijak mícháme a upravujeme. Mícháme mdlé mošty s mošty z ovoce kyselejšího, naopak kyselé doslazujeme sladkým ovocem nebo cukrem (jahody-rybíz, třešně-višně, rybíz-jablka). Chceme-li doma vyrábět mošt, nestačí nám jen mlýnek na ovoce – pocínovaný strojek zabarvuje ovocné šťávy a dodává jim nepěknou příchuť. Musíme si pořídit dřevěný lis s plachetkami. Vylisovaná šťáva se filtruje, pak teprve plní do lahví. Protože mošt je neslazený nebo jen mírně slazený nápoj, nevydrží dlouho. Musíme tedy lahve sterilovat při 75 °C asi 20 minut v páře. Láhve nastavíme do vodní lázně otevřené, do jedné zasuneme teploměr a na něm sledujeme, jak se mošt prohřívá.
    Z moštů připravujeme ovocné limonády, punče, bowle, grogy a mléčné ovocné koktaily.

    Ovocné sirupy připravujeme v domácnosti obvykle z lesního ovoce – malin, ostružin, ale i k rybízu a višní z našich zahrádek. Jsou to přírodní, mírně zahuštěné, cukrem přislazené ovocné šťávy, na které volíme ovoce dobře vyzrálé, jemné chuti. Přebrané ovoce drtíme a lisujeme, necháme několik hodin ustát, popřípadě mírně zkvasit, a pak teprve slitou čistou šťávu zahříváme. Odstraňujeme tvořící se bílou pěnu. Pak přidáváme cukr – na každý litr šťávy 75 dkg až 1 kg cukru. Cukr necháváme ve šťávě rozpustit, a ještě horký sirup naléváme do vyvařených lahví. Ze sirupů vyrábíme různé osvěžující nápoje. Vždy však sirup ředíme vodou, v poměru na 1 díl sirupu 6 až 8 dílů vody.

Také ovocná vína můžeme získat z rybízu, borůvek, hroznů, jablek, šípků. Obsahují alkohol a jejich výroba je už složitější. Nezahrnujeme je proto do této knížky, ale podrobné instrukce jsou v knížkách různých autorů.
Například:

    Z popsaných ovocných šťáv, moštů i sirupů se dají připravovat nejrůznější teplé i studené nápoje. Výborně se připravují právě z uvedených přírodních šťáv pribinek, ale i ze zmražených ovocných protlaků, popřípadě i kompotů. Podle druhů surovin a způsobu výroby rozdělujeme ovocné nápoje na:

1. ovocné limonády, studené i teplé
2. ovocné čaje, grogy a punče
3. mléčné nápoje s ovocem – studené i teplé
4. pěnové ovocné nápoje (s vejcem)
ovocné bowle

    Při přípravě míšených ovocných nápojů kombinujeme ovoce různých barev i chutí, neslazené mošty se slazenými sirupy nebo s ovocem kompotovým nebo s neslazenými protlaky.
    Připravujeme-li nápoje s neslazených šťáv a moštů, přislazujeme je cukrem nebo medem, který jim dodá příjemnou vůni a lahodnou chuť. Lépe než cukrem sladíme nápoje cukerným sirupem, který vyrobíme povařením ¼ l vody s ½ kg cukru. Povařením odstraníme pěnu a nečistotu, která by nápoj zakalovala.
    Pro ozdobu přidáváme do ovocných nápojů i celé menší plody nebo kousky ovoce, třeba i několik druhů. Ovoce klademe na dno sklenice s kouskem ledu a limonádou je přelijeme. Nebo ovoce napichujeme na brčka, která vkládáme do sklenic. Pěknou ozdobou limonád jsou barevné kostky ledu. Získáme je tím, že necháme v chladničce v misce na ledové kostky zmrazit dvě barevně odlišné ovocné šťávy. Ovocné nápoje podáváme přímo ve vysokých sklenicích s rozšířeným okrajem nebo ve džbánu a sklenice zvlášť.
    Většina ovocných nápojů potřebuje dobře rozmíchat, aby se jednotlivé složky spojily. Výborně se nápoje mísí v mixéru. Nemáme-li ho, postačí láhev z plastické hmoty se širokým hrdlem a uzávěrem. Poslouží jako šejkr.     Pohybem, potřásáním dobře spojíme všechny složky. Nápoje, do kterých přidáváme vejce, připravujeme v mixéru nebo v hlubší nádobě, kde je šleháme metlou na sníh, nebo trpělivě kvedláme.
Nápoje podáváme hned po vyrobení, jen po krátkém vychlazení. Jinak se jednotlivé části oddělují a nápoj ztrácí na vzhledu i chuti.
    Kdy podáváme ovocné nápoje? Přírodní ovocnou šťávu můžeme podat už před snídaní jako osvědčený regulátor zažívání. Stejně dobře se hodí jako aperitiv před obědem nebo večeří, protože povzbuzuje chuť k jídlu a usnadňuje zažívání. Míšené nápoje podáváme obvykle až k moučníku nebo po hlavním chodu. Ovocné nápoje mléčné podáváme v létě jako výbornou snídani, svačinu nebo přesnídávku. Doplňujeme je suchým pečivem, koláčem, keksy, bábovkou. Nehodí se k nim šlehačkové kousky a tučné dorty s nádivkou.
    Ovocné bowle připravujeme při slavnostních příležitostech, rodinných oslavách, a podáváme vždy až po jídle k dortu. Nápoje podáváme chlazené, ale nesmějí být přechlazené. Ovocné šťávy ztrácejí jemnou vůni i typickou chuť. Ledové nápoje neposlouží ani žaludku.