Rosoly z čerstvého ovoce


    Rosoly vyrábíme z procezené, čisté šťávy čerstvého ovoce, bohatého na pektiny. Šťávu získáme rozvařením a vylisováním ovoce. Necháváme ji částečně odpařit a pak po přidání předepsané dávky cukru zrosolovat.
    Rosoly podáváme po vychladnutí s ovocnou vložkou, popřípadě ještě doplňujeme šlehanou smetanou. Nebo je lijeme na moučníky upečené z různých těst (linecké, piškotové), které zdobíme čerstvým ovocem a zaléváme ovocným rosolem. Jsou to takzvané koláče ovocné „pod sklem“, ovoce v košíčkách z křehkého těsta apod.     Rosoly podáváme i jako džemy k snídaním a přesnídávkám. Barevných ovocných rosolů používáme i ke zdobení mís se studeným masem, drůbeží a zvěřinou. Rosoly se nehodí jako náplň do pečiva, protože se teplem roztékají.
    Aby měl rosol všechny potřebné vlastnosti, tj. aby byl průhledný až průsvitný, měl krásnou barvu po použitém materiálu (žlutou, jantarově zlatou, červenou nebo oranžovou) a lasturovitý lom, musíme dobře volit druh a jakost ovoce a správně je zpracovat.
Na rosoly se nejlépe hodí rybíz, angrešt, bezinky, hrozny, jablka, kdoule nebo pomeranče a citrony. Na velikosti a jakosti ovoce tolik nezáleží. Naopak, na rosol můžeme využít i ovoce podřadnější jakosti, jako jsou padaná jablka, ovoce však nesmí být zcela dozrálé a nesmí být nahnilé.
    Ovoce omyjeme, odstraníme nejedlé části, jako jsou u rybízu třapiny, stopky a okvětí u angreštu, jádra. U jablek neodstraňujeme jádřinec. Ovoce rozkrájíme na kousky a zalijeme studenou pitnou vodou tak, aby bylo zcela potopeno. Na bobuloviny dáváme méně vody, protože pustí hned mnoho šťávy, na jádrové ovoce dáváme vody více. Ovoce zvolna zahříváme, až změkne. Převařit je nesmíme, protože ze dřeně přejde mnoho látek do šťávy, která je pak kalná. Šťávy cedíme hned po rozvaření ovoce. Nejlépe kalikovým nebo flanelovým pytlíkem, popřípadě nálevkou, kam dáme filtrovací papír. Připravujeme-li rosolu větší množství, použijeme sice starého, ale osvědčeného způsobu. Povážeme ubrouskem obrácenou stoličku. Do podstavené nádoby necháváme rozvařené ovoce zcela volně prokapávat. Ubrouskem s usazeninou nesmíme hýbat, ani v něm míchat nebo jej mačkat. Nezdá-li se nám hned první šťáva jasná, nalijeme ji znovu přes látku. Po vykapání můžeme zbytky ovoce znovu podlít vodou, nechat vyvařit a překapat.
    Šťávy necháme ustát ve vyšších kameninových nebo porcelánových nádobách, které postavíme přes noc do chladné místnosti. U dna nádoby se usadí kal. Šťávu opatrně druhý den slijeme, aby usazenina zůstala u dna.
Šťávy sváříme postupně, v širokém rendlíku, na prudkém ohni. Nikdy nesvařujeme najednou více než 1 litr šťávy. Zahřejeme-li šťávu, vytvoří ihned bohatou pěnu. Jsou to sražené bílkoviny, které odstraníme drátěnou odpěňovací lžící. Pak přidáváme cukr, postupně po lžících, abychom šťávu příliš nezchladili. Mícháním ho rozpustíme.

    Množství cukru se řídí druhem ovoce a jeho kyselostí. V průměru počítáme na litru šťávy 30 – 40 – 50 dkg cukru. Nikdy nesmíme dát méně než 25 dkg cukru, protože pektiny rosolují jen za přítomnosti dostatečného množství cukru. Dáme-li méně cukru, rosol netuhne, je řídký a roztéká se.

    Příchutě rosolu mohou být různé. Nejčastěji přidáváme kolečko pomeranče nebo citronu, nebo alespoň kůru z nich. Dále můžeme přidat vanilku, popřípadě i skořici. Větší kořenění je zbytečné, protože rosol z čerstvého ovoce je sám vonný a chuťově lahodný.

    Vaření rosolu po přidání cukru už se musí pečlivě sledovat. Nesmí být nikdy dlouhé, protože by šťáva ztmavěla a cukr zkaramelizoval. Jakmile zjistíme, že na povrchu vařené šťávy se vytvářejí větší bubliny a šťáva houstne, zjišťujeme kápnutím kapky na obrácený šálek nebo talíře, zda šťáva rosoluje. V okamžiku, kdy šťáva už rosoluje, je ještě tekoucí. To nás nesmí mýlit. Převařením rosolu se želírovací schopnost zmenšuje.

    Použití rosolu je různé. K okamžité spotřebě lijeme rosol do hlubokých misek nebo sklenek pohárovitého tvaru, kam jsme popřípadě narovnali ještě pěkně vybarvené, čerstvé a chutné syrové ovoce. Chceme-li rosol uchovat, lijeme ho do menších a nižších sklenic – ve vyšších vrstvách snadno vlhne a tlakem pak pouští vodu.

    Zalévat moučníky rosolem musíme postupně. Napřed lijeme opatrně, aniž pohneme ovocem, první vrstvu, po ztuhnutí doléváme další. Právě tak lijeme rosol do tvořítek, chceme-li jej pak ozdobně vyklápět. Tvořítka předem vypláchneme studenou vodou. Tak upravujeme různé bábovičky a jiné tvary, které pak po ztuhnutí a vyklopení zdobíme šlehanou smetanou. Lijeme-li rosol na ovoce narovnané na koláči, například z křehkého nebo piškotového těsta, namažeme pod ovoce na těsto vždy řídkou zavařeninu nebo máslový krém, aby se rosol nevsakoval do těsta. Okraj pak vytvoříme z mandlové hmoty nebo těsta, aby rosol nestékal u okrajů.
    Kdyby se rosol nedal dobře vyklopit z tvořítek, musíme je na vteřinu ponořit dnem do horké vody a hned vyklápět.

Rosol z rybízu, angreštu, bezinek nebo hroznů 

Rosol z jablek, kdoulí nebo šípkových jablíček

Rosol z pomerančů nebo citronů

Rosol z bezinek

Rosol z ovoce s použitím želatiny