Vinné hrozny


   Ušlechtilá réva, vypěstovaná z divoké pralesní liany, provází jako kulturní rostlina člověka již 5000 let.
   Patří mezi bobulové ovoce. Bobule jsou buď drobné, nebo také velké až jako slívy, kulovité nebo vejčitě kulovité, s tuhou, hladkou slupkou, zelené, žluté, červené, šedě fialové, modré, modročerné, ale někdy také pruhované. Ve šťavnaté dužnině je 1 až 5 semen, jsou však také odrůdy bez semen.
   Hodnota vinných hroznů není ve vitamínech, i když jsou tu přítomny C, A, B1, B2 i kyselina nikotinová, ale především v cukrech (hlavně dextróza a levulóza), v obsahu kyseliny vinné a jablečné, lecitinu a kvercetinu.  Vitamín C je vlastně jen ve slupce, kde je ho velmi mnoho – až 180 mg ve 100 g, ale v dužnině a ve šťávě jsou ho jen stopy. Vinné hrozny příznivě působí svými látkami, které jsou podstatou barviv, ke snížení křehkosti stěn cév, k tvorbě krvinek. Posilují náš organismus při rekonvalescenci. Všech těchto vlastností se využívá při tzv. hroznových kůrách, při nichž se na doporučení lékaře-dietologa přijímá značné množství hroznů. Tyto kůry byly předepisovány již ve starověku u nemocí srdce, krevního oběhu, pletory, chorob ledvinových, nemocí jaterních, u zácpy a přetučnění, u dny, ischiasu a revmatismu (u revmatismu však to není správné pro nadbytek glycidů). Vinné hrozny jsou zakázány při chorobách žlučníku, zánětu sliznic zažívacích cest a cest močových. Šťáva vinných hroznů se při vředové chorobě povoluje ihned po banánech. Vinná kůra má charakter diety cukrové, bez bílkovin, bez purinů a bez soli. Dává se 2 – 6 kg hroznů denně.
  Při používání hroznů, zvláště však při kůrách, je nutno důrazně upozornit na to, že ze všeho ovoce právě hrozny vyžadují řádné a důkladné omytí a oprání! Bývají tam značné zbytky zdraví škodlivých postřiků, jimiž se ošetřují vinice. U citlivých lidí dochází při hroznové kúře k zánětům v ústní dutině a k průjmům.
   Po šípkách a jižních plodech mají vinné hrozny nejvyšší obsah draslíku a patří mezi ovoce se značným obsahem jódu.
   Nejjakostnější stolní hrozny dodávají na náš trh Bulharsko, Rumunsko a Maďarsko, odkud dovážíme jednak velkoplodé, pevné hrozny odrůdy Afusali (Bulgaria), s podlouhlými bobulemi; Chasseler, kulovité, velmi sladké, středně velké bobulky; Damiat – kulovité, drobné, šťavnaté; Othello je modroplodá odrůda s kulovitými, středně velkými bobulemi.
   Vinné hrozny, nejsou-li napadeny plísní, dají se udržet až do vánoc v chladírně nebo také několik zdravých pevných hroznů v chladném sklepě; musíme je však zavěsit a neuschlé stopky se mají ohnout a ponořit do skleněné zavěšené nádobky (hodí se k tomu zkumavky) naplněné vodou.

   Použití vinných hroznů

   Hroznů používáme nejčastěji za syrova jako výborného stolního ovoce. Také na pěny, krémy a šlehačkové zákusky dáváme syrové bobule. Přidáváme je i do ovocných zeleninových salátů. Dá se z nich připravit sterilovaný kompot a výborný mošt. Kromě stolních odrůd, které jsou zde popsány, se samozřejmě převážně pěstují tzv. moštové vinné hrozny sloužící jako surovina pro výrobu vína. Sušené hrozny („víněnky“) nahrazují někdy pravé rozinky. Listy révy se dávají při nakládání okurek, kterým dodávají příjemnou vůni.