Šípky


   Toto ovoce vynikající hodnotou vitamínu C poskytují divoce rostoucí růže, jichž roste u nás 25 druhů ze 300 druhů severní polokoule země. Na jižní polokouli není domácí ani jediný druh růží.
   Nejrozšířenější je u nás růže šípková, hojnější je její poddruh r. šípková obecná než r. křovištní, a růže houštinná s poddruhy r. vogéskou, kožolistou a podchlumní. Růže šípková má plody dosti drobné, mnohem větší jsou u r. svraskalé, která dává šípky kulovité o průměru až 2,5 cm; říká se jí proto „jedlý šípek“, ale tyto šípky nemají příliš dobrou chuť, a také obsah vitamínů v nich je jen průměrný. Nejhodnotnější, avšak nejřidčeji sbírané jsou šípky růže alpské, rostoucí v podhorském pásmu, kvetoucí v lesích v květnu až červenci purpurovými květy. Sbírají se také tzv. jablíčkové šípky zplanělé růže dužnoplodé, vinné šípky r. rudé, r. eliptičné a jiných.
   Šípek je nepravým plodem růže, která po odkvětu v červnu až v červenci vytváří baňkovitou češuli uzavírající v sobě skutečné plody – nažky. Šípky se sbírají vždy, až když jsou sytě červeně zbarvené, nesmí se však nechat na keři přezrát. Nedozrálé plody se nesbírají, pokud se dostanou do sběru, před zpracováním je odstraníme. Je správné uskutečnit sběr jen za suchého počasí, prach a bláto se odstraňují z plodů jen vymnutím, nikoliv praním, teprve bezprostředně před zpracováním v kuchyni je vypereme. Namrzlé, změklé plody se nedají zpracovat.
   Šípky (Fructus cynosbati) bývaly velice často používány v lékařství, odvarem z celých šípků se v lidovém lékařství kdysi léčívaly ledvinové choroby (u akutních zánětů ledvin jsou však zakázány), kaménky, zánět močových cest, reumatismus a jiné nemoci. Dodnes se doporučují jako jeden z nejvýznamnějších zdrojů vitamínů C a A, obsahují vitamíny K, PP, B1, B2, v jádrech je hodně E. (47 mg ve 100 g oleje z jader). Plnou hodnotu mají jen čerstvé plody. Aby se vitamínové bohatství v šípkách zachovalo, je třeba, aby co nejdříve po sběru byly zpracovány nebo usušeny. Musí se uskladňovat jen v suchu a v naprostém temnu. Nemají se sterilovat déle než 20 minut a při jejich čištění se smí používat jen nerezového nože a aluminiových nebo dobře smaltovaných nádob. Před zpracováním se nemají drtit, ale jen rozříznout. Maximální teplota pro sušení je 80 °C.
   V celých šípcích čerstvých je až třicetkrát více vitamínu C než v citronu. Správně usušené šípky hodnotných druhů poskytují nesmírně cenný čaj, který připravujeme vařením po dobu nejdéle 5 minut ve smaltované nebo nerezové konvici. Také marmelády si podržují až 200 mg vitamínu C ve 100 g. Do vína také přechází něco vitamínu C, avšak toto množství je z hlediska zdravotního zcela bezvýznamné. V prodeji je také šípkový sirup.

   Použití šípků

   Z šípků se připravuje oblíbený čaj, který v zimních měsících je dobrým zdrojem vitamínu C. Na podzim, máme-li trpělivost s čištěním šípků, připravíme si výbornou šípkovou zavařeninu, z které pak o vánocích vyrábíme zastudena oblíbené cukrovinky, nebo jí používáme jako přísady do výtečných omáček na masa. Průmysl dodává na trh i řadu cukrovinek připravených ze šípkového protlaku.