Mandle


   Mandlovníky se pěstují hlavně ve Středomoří, ale též v teplých krajinách severní Ameriky a v Asii. Nejdůležitějšími jejich vývozci jsou Itálie a Španělsko; kromě nich vyvážejí ještě velká množství mandlí Řecko, Turecko, Francie, Maroko, Portugalsko, Syrská oblast SAR a jiné země.
   Mandle jsou zralá, sušená semena mandloně obecné. Sladké mandle pocházejí ze zvláště šlechtěných odrůd, hořké mandle obsahují glykosid amygdalin, který se působením emulzinu, který je v nich rovněž obsažen, štěpí na hořkomandlovou silici, hroznový cukr a jedovatý kyanovodík. Používají se jen proto, že jejich silice silně voní a dodává některým pokrmům a cukrářským výrobkům zvláštní, typické aroma. Požívání hořkých mandlí ve větším množství může způsobit těžkou otravu, zvláště u dětí, které jsou citlivější. V lékařství slouží „Aqua amygdalarum amarum“, vodní výtažek silice, jako utišující prostředek i u epilepsie, eklamosis, u kolik, při křečích uteru, u nervového vzrušení, při svědivých vyrážkách a při černém kašli.
   Sladké mandle chutnají příjemně sladce a tučně. Jsou to vyluštěná semena špičatě vejčitá, plochá, 1,5 až 3,5 cm dlouhá, na straně pod špičkou s plochou jizvou. Máčením se snadno sloupne s jádra skořicově hnědá slupka, osemení. Čerstvě sklizená semena jsou ovšem v peckách. Musí se proto roztloukat buď ručně dřevěnými kladívky, nebo se vylušťují na zvláštních drtících strojích, pak se suší, třídí a zbavují zlomků a zbytků skořápek. Sladké mandle se rozeznávají od hořkých rozetřením ve vodě: vodní emulze („mandlové mléko“) ze sladkých mandlí nevoní po hořkých mandlích, kdežto z hořkých mandlí silně, pronikavě voní.
   Mandle jsou velmi cenným ovocem. Obsahují více než 45 % oleje, přes 16 % bílkovin, 13 % glycidů, z toho 3 – 6 % cukru. Mají mimořádně vysoký obsah vápníku. Mandlové mléko má výborný účinek jako nápoj u horeček, protože jednak rychleji opouští žaludek než pravé mléko, jednak je bohaté na cenné bílkovinné a tukové látky. Je doporučováno též těhotným ženám a malým dětem, jimž upravuje stolici.

   Použití mandlí

   Mandle se požívají syrové nebo pražené (popř. solené), používá se jich při výrobě cukrovinek, čokolády, pečiva, moučníků aj. Mandlových otrub se užívá zevně na pleť, jíž dodávají jemnosti. Oleje z mandlí se používá v lékařství jako jemné dětské projímadlo.
   Italské mandle jsou v obchodě známy jako mandle Bari (z kraje Puglia) nebo Palma Girgenti (z okolí Katanie). Španělské jsou označovány „Esperanza“. Do ČSSR dovážíme také menší množství z Bulharska a Albánie, příležitostně z Řecka a Turecka.
   Mandle, které doma skladujeme, musíme často prohlížet, protože bývají napadány molem. Jsou-li skladovány na světle, ve vlhku a v teple, snadno žluknou a zhořknou.
   Spařené, loupané nebo i neloupané mandle strouháme a přidáváme do těst a nádivek na moučníky a pečivo. Na nudličky krájené je přidáváme do vánoček a mazanců, jablkových a jiných závinů. Půlky mandlí přidáváme i do sladkých omáček na maso a zvěřinu. Pochoutkou jsou pražené mandle v cukru nebo soli.