Broskve


   Toto nádherné ovoce bylo pěstováno v Číně již 3000 let před naším letopočtem pod jménem sing. Protože však v Íránu se Evropané poprvé v historii setkali s broskvemi, byla tato země dlouho považována za jejich pravlast. „Mala persica“ se dostala přes Řecko v prvním století př. n. l. do starého Říma. V 10. století se broskve již rozšířily v teplejších částech Evropy.
   Dnes se již pěstuje asi 3000 různých odrůd, avšak více v mírných pásmech mimoevropských kontinentů. V Evropě jsou vynikajícími pěstiteli broskví především Italové, Řekové, Bulhaři a Maďaři. U nás se jim daří jen ve výhřevných lehkých půdách s dostatkem vápníku, avšak každý mráz je ohrožuje.
   Po oloupání broskev patří k nejsnáze stravitelnému ovoci. Čerstvé obsahují dosti karoténu – pramenem vitamínu A, vitamínu C je v nich méně než v meruňkách. Je tu asi 7 % glycidů a jen nepatrně bílkovin. Z minerálních látek je zaznamenáván vysoký obsah vápníku, železa a fosforu. Výborně se osvědčují ke zvýšení chuti, přičemž působí zejména aromatické látky. Požívání čerstvých jader se nedoporučuje, ve větším množství může vést k jejich amygdalin k příznakům otravy.
   Broskve rozeznáváme plstnaté a s hladkou slupkou (nektarinky). Plstnaté broskve se opět rozlišují na pravé s dužninou snadno odlučitelnou od pecky a na tzv. „tvrdky“, u nichž dužnina pevně lpí na pecce. Odrůdy ještě dále členíme na bělomasé a nejjakostnější, žlutomasé.
Broskve jsou velmi choulostivé na dopravu a skladování. Jejich dužnina rychle měkne a snadno se otlačí. Při delším skladování se ztrácí aróma i sladká chuť. Lze je proto udržet čerstvé jen po kratší dobu, plody měkké co nejrychleji spotřebujeme, pevné, avšak ne zelené plody se dají po jistou dobu udržet na mělké podložce, každý zvlášť.
   Toto šťavnaté aromatické ovoce osvěží více než mnohý nápoj. Pojídání většího množství najednou však působí obtíže.

Použití broskví

   Pro svoji jemnou vůni i chuť hodí se broskve i jako ovoce na syrové ovocné saláty, dále ke zdobení moučníků, dortů a šlehačkových pohárů. Obvykle je loupeme a půlíme nebo krájíme na menší kousky. Vůně i chuť broskví ještě více vynikne, jestliže z nich připravíme rychlý kompot. Ovoce krátce podusíme v cukerném roztoku, kde je necháme pak odležet – prosladit. Takto zavařených broskví pak použijeme na různé dezerty. Poléváme je krémem nebo čokoládou, plníme je, zdobíme jimi dorty a jemné koláče a připravujeme z nich i lahodnou studenou polévku.
   Pojídáme-li broskve čerstvé, nebo upravujeme-li z nich moučníky, bereme vždy broskve zralé, ale pevné. Neztrácejí tvar a přitom mají pěknou vůni a dobrou chuť.
   V zimě používáme broskví zmražených, v cukerném nálevu, výborný je i kompot z loupaných broskví nebo šťáva pribinka.