Ostružiny


   Jsou to plody asi 90 druhů ostružiníku křovitého, vytvářejícího v křovinách, lesích a nejčastěji na zarostlých stráních bujný keřovitý porost 5 – 20 dm vysoký. Větve jsou obloukovité, na konci plazivé, někdy zakořeňující. Kvete různě, v květnu až v srpnu bílými nebo narůžovělými květy. Na hranách prutů jsou poměrně silné, rovné, zploštělé ostny.
   Semeníčky dozrávají v lesklé, černé peckovičky, srostlé na kuželovitém lůžku a vytvářející tak souplodí. Podle druhu a podle toho, kde rostlina roste, mohou být plody někdy růžově skvrnité, jindy modře ojíněné.
    Ve vlhkých lesích, houštinách a na zarostlých skalách roste u nás poměrně hojně ježiník, který také patří do rodu ostružiníku. Jeho plody jsou černé, stavbou se neliší od ostružiny, jsou silně ojíněné, kyselé. Na okraji polí bývá ježiník velmi obtížným plevelem.
   Na horských rašelinách v Krkonoších se vyskytuje ostružiník moruška s plody oranžovými až hnědými; je vzácným pozůstatkem doby ledové, ve Švédsku je však hojně sbírán a zpracováván na výborný džem. Roztroušeně v lesích a v hájích se setkáme s ostružiníkem skalním, který u nás roste hojněji jen v Karpatech. Je jen 1 – 3 dm vysoký, plody má červené. Tyto dva poslední druhy se u nás prakticky nesbírají.
   Vedle šípků jsou ostružiny z lesních plodů nejvýznamnějším dodavatelem vitamínu A a mají hodně vitamínu P a C. Mají 85 % vody, 10 % cukrů, 6 % vlákniny, 1,5 % látek pektinových, obsahují třísloviny, zvláště v méně zralém stavu, a dosti kyseliny jablečné. Mají tedy složení téměř stejné jako maliny, avšak postrádají jejich krásné vůně.   Ostružinová šťáva je oblíbený posilující prostředek v rekonvalescenci a při některých nemocech, zvyšuje odolnost proti chorobám z nachlazení. V minerálních látkách nalézáme hojně vápníku (64 mg ve 100 g), draslíku, hořčíku a fosforu.
   Dají se zužitkovat i listy, avšak nestačí je jen usušit. Lístky z jednoletých prutů se před květem sbírají pokud možno večer a nechají se zavadnout. Pak se rukou zkroutí tak, až pustí šťávu, namačkají se do plátna, v němž zůstanou jeden den při teplotě přibližně 40 °C. Během tohoto postupu lístky zčernají a teprve začnou vonět. Musí se potom rychle usušit, aby nezplesnivěly (při teplotě 60 °C). Usušený ostružinový čaj uložíme v plechové krabici. Zůstane po dlouhou dobu vonný.

   Použití ostružin

   Čerstvé ostružiny chutnají nejlépe, jsou-li spotřebovány přímo v plné zralosti z keře. Při česání se vlastní plod snadno oddělí od stopky, takže se sklízí už čistý. Jestliže nesbíráme ostružiny na pokraji lesa nebo u cest, kde jsou vystaveny prachu, doporučuje se je nemýt. Jinak se opatrně vysypou na síto, osprchují a voda se nechá dobře okapat.
   Ostružiny se dají upravovat do ovocných salátů a jako studený dezert, musí však být úplně zralé. Zralostí méně vyrovnané ovoce zpracujeme na sladký mošt, ovocnou polévku a do moučníků, přičemž přidáme nepatrně vody.