Trnky

   Velmi hojné, jeden až tři metry vysoké, husté, trnité keře trnky rostou na výslunných skalách a křovinatých stráních i na mezích a upoutávají naši pozornost v době květu, v březnu a v dubnu. Tvoří na některých místech neproniknutelné houští. Keře bývají přes 40 let staré.
   Po namrznutí, na začátku zimy, se hojně sbírají jejich modré, ojíněné peckovice, kterým mráz dodal sladké chuti a snížil v nich obsah tříslovin. Jinak jsou i v plné zralosti trpké.
   Trnky se zužitkovávaly od nepaměti. Jejich pecky byly nalezeny ve větším množství v kolových stavbách z mladší doby kamenné. U nás zejména v jižních Čechách se místy svařují na povidla dodnes. Připravuje se z nich také víno purgačních a diuretických účinků (vino di prugnola). Plody zavařené ve víně dodávají koktejlům výraznou rudou barvu. V lidovém lékařství se využívalo i čaje z květů, o němž se tvrdilo, že „čistí krev“. Je totiž projímavý a močopudný. Plody samy mají schopnost zastavovat krvácení. Víno však nemá žádný dietetický význam.
   Čerstvé plody mají dosti vitamínu C, asi 9 % cukrů, obsahují kyselinu jablečnou. Sušené trnky jsou hledaným exportním zbožím pro USA a Anglii.
   Z trnek se vyrábí šťáva, ovocný rosol, kompot a víno.