Višně


   Višně na rozdíl od třešní mají jen červenou nebo tmavočervenou barvu. Rozlišujeme je na dvě skupiny: višně stromovité, ke kterým patří sladké višně a skleňovky, a višně keřovité, k nimž náležejí pravé višně a amarelky.
Sladké višně dávají tmavočervené plody s barevnou šťávou a vínově sladkou chutí. Skleňovky jsou světle červené višně s bezbarvou šťávou a vínově sladkou chutí. Pravé višně mají ostře kyselou chuť, tmavočervenou barvu a také barevnou šťávu. Amarelky jsou višně světle červené s barevnou šťávou a kyselou chutí s trpkou příchutí.
   Původní oblast pěstování kulturních višní se klade do pořící Dněpru a do krajin kolem Černého moře a od Kavkazu ke Kaspickému jezeru. Odtud se pěstování višní rozšířilo nejdříve do jižní Evropy, z níž zejména Španělsko vynikalo šlechtěním višní. Planá višeň není známa. Předpokládá se, že toto ovoce vzniklo zkřížením třešně a divoké višně křovité, která se u nás vyskytuje v nejteplejších krajinách na křovinatých stráních. Je také pravděpodobné, že větve s plody, které byly neseny v triumfálním průvodu římského vojevůdce Lucula roku 64 př. n. l. v ulicích Říma, nebyly sladké třešně, ale kyselé višně.
   Višně vynikají vysokým obsahem draslíku, jinak je jejich složení přibližně stejné jako u třešní . Mají však téměř třikrát vyšší obsah volných organických kyselin. Jsou proto méně vhodné při překyselení žaludku. Při kuchyňské úpravě na ovocné polévky nebo nápoje nutno počítat s ředěním vodou.
   Višně mají lepší chuť, zůstanou-li déle na stromě. Dozrávají pomaleji než třešně a mají se sklízet, až když již nabyly výrazně červené až tmavočervené barvy. Amarelka královská zraje koncem června,  Ostheimská višeň 10. – 15. VII., pozdní morely (amarelky) často až počátkem srpna. Právě tyto pozdní morely patří mezi nejlepší pro upotřebení v kuchyni, plody jsou středně velké, šťavnaté, příjemně kyselé a pro vaření dostatečně pevné. U skleňovek, které se často pěstují na malých zahrádkách (Chatenayova skleňovka), zůstává u zralých plodů při jídle pecka na stopce.
   Višně jsou odolnější proti kažení, avšak většina odrůd má jemnou dužninu, snadno se omačká, a nesnáší proto delší přepravu. Musí se ukládat do nízké vrstvy, do malých obalů, aby se spodní plody nerozmačkaly. Višně patří mezi ty druhy ovoce, které se velmi dobře zmrazují, podržují si vynikající vůni čerstvých plodů. Zmrazovaly se proto první ze všech druhů ovoce.

   Použití višní

   Nakládáním višní do alkoholu s vanilkou a hřebíčkem se získá višňovka a griotka. Ze sušených višní nejlepších odrůd – říká se jim „višňové rozinky“, jsou sladké a voní – se z jugoslávských marask připravuje světoznámý likér maraskino, z morel neméně známé cherry brandy. Višně dodávají výrobkům živou chuť, barvu i příjemnou vůni.  Hodí se proto zejména na želé, šťávy, sirupy. V kuchyni připravujeme z višní oblíbené knedlíky, koláče a buchty, hodí se dobře i do žemlovky a taženého závinu. Pro jejich lahodnou, navinulou chuť přidáváme višně do všech ovocných salátů, i ovocných nádivek. Z višní připravujeme i dobrou polévku a z rozvařených višní pikantní omáčku na nákypy a pudinky.