Fíky
Fíky jsou ovocem, které poskytuje smokvoň obecná, pěstovaná ve všech zemích na pobřeží Středozemního moře, v Íráku, Mexiku, Chile, Argentině, Jižní Africe, Kalifornii, na Madeiře a v jižní Anglii. Hlavními dodavateli na československý vánoční trh jsou Turecko a Řecko. Hlavním výrobcem je však Itálie, která každý rok sklízí více než 20 000 tun fíků.
Fíky nerostou na vysokých palmách jako datle, avšak na stromcích a keřích, z nichž jen samičí stromky mohou dát ovoce. Druhým tvarem fíkovníku je kozí smokvoň (kaprifík), jehož květenství funguje jako samčí. Oplození pravých fíků je závislé na soužití rostliny s blanokřídlým hmyzem, fíkovnici opylují. Samičky kladou vajíčka výhradně do dutiny květů kozích fíků. Samy přitom zahynou. Nově vylíhlá generace samiček přenese pyl z prašníkových kvítků na pestíkové kvítky pravých fíků. Ty mají do roka tři generace květů: první na jaře jsou většinou kaprifíky, ale též se mohou vyvinout plody, tzv. brebt nebo fiory (rané fíky); hlavní sklizeň vzniká z letních květů. Fíky se nazývají italsky pedagnuoli, španělsky hígos. V září se vyvine generace květenství „mamme“ (jen kaprifíky), které slouží k přezimování fíkovnic; zčásti se urodí pozdní fíky, ital. cimaruoli. Tak bez pomoci planého fíku a droboučké stehnatky by se toto ovoce na našem vánočním stole ani neobjevilo. Teprve v nejnovější době se podařilo vypěstovat odrůdy fíkovníku, které dávají plody bez oplození.
Také vytváření plodů fíkovníku je obdivuhodné. Stonek květenství se miskovitě rozšiřuje, lůžka jednotlivých kvítků srůstají, až vznikne plodový koláč tvaru hrušky nahoře s otvorem a uvnitř s pecičkami, což jsou vlastně nažky. Plodenství fíkovníku je mezi rostlinami zcela ojedinělé a nazývá se syconium.
Tvrdí se, že fíkovník je spolu s vinnou révou nejstarší ovocnou dřevinou na zemi. Plody z doby ledové byly sice nalezeny ve Francii, avšak skutečná jeho pravlast byla v Iránu, Iráku, Sýrii a Afghánistánu. Také v Egyptě byl již pěstován dříve než 2000 let př. n. l. U nás byla velmi známá zámecká fíkovna v Dobříši, založená roku 1776. V roce 1929 tam vymrzly fíkovníky 300 let staré. Ještě na jižním Slovensku jsou dobré podmínky pro pěstování fíků v přírodě.
Nejlepší sklizeň dává fíkovník až po dvacátém roce života. Tehdy plodí až 100 kg čerstvých fíků ročně. Nezralý plod obsahuje chutnající mléčnou šťávu, čím je však zralejší, tím je sladší a aromatičtější. Barva plodů je zelená, žlutá, fialová nebo černomodrá, tvar kulovitý nebo hruškovitý. Čerstvé jsou rozšířenou potravinou v zemích, kde se pěstují; zčásti také vyvážejí luxusně balené, každý plod zvlášť. Čerstvé fíky se suší buď na vzduchu, nebo v sušárnách. Tím zhnědnou, svraskají a na povrchu vyrážejí bílé krystalky cukru. Někdy je zdobí posypáním kaštanovou moučkou. Po usušení se některé jakostnější druhy etuvují.
Za nejjakostnější se považují fíky smyrenské, hlavní světová odrůda je Sari Lob.
Sušené fíky mají více než 50 % cukru (hroznového), 29 % vody, velmi vysoký obsah bílkovin (4 %), přes 1 % tuku, 5 % vlákniny, 1 % kyselin, z toho něco i šťavelové, sliz a téměř 3 % minerálních látek. Nejvíce se na minerálních substancích podílí draslík (přes 900 mg ve 100 g), ale nejdůležitější je obsah jódu, který je téměř tak vysoký jako u citronu. Protože jde vlastně o koncentrované ovoce, je také kalorická hodnota nadprůměrná (přes 200 kal ve 100 g). Fík sytí i vyživuje. Vitamínu C je jen málo, méně než u našich jablek, ve větší míře je přítomen B1, ostatní vitamíny nepadají na váhu. U zácpy se příznivě uplatní pecičky a sliz, které dráždí střeva k pohybu, avšak u vředového onemocnění a chorob zažívacích ústrojí jsou fíky z týchž příčin zakázány. Stejně tak je nutno se jejich používání vystříhat při močových nebo ledvinových kaméncích, protože obsahují kyselinu šťavelovou.
Při koupi fíkových věnců na šáchorovém motouzu dbáme především na to, aby byly čerstvé. Starší jsou velmi často napadeny roztočem. Nemají se proto v domácnosti dlouho skladovat, a pokud je máme kratší čas v zásobě, zavěsíme je do suché místnosti.
Použití fíků
Upotřebení fíků v potravinářském průmyslu i v kuchyni je dosti široké. Ze Španělska a Portugalska se vyváží „fíkový sýr“, výborná kořeněná fíková pochoutka s mandlemi a lískovými oříšky. Podobně v Řecku dělají „fíkový koláč“, který se ještě dosušuje. Fíková cikorka je dobrou kávovou náhražkou. Ze šťávy se vyrábí alkohol, kterého se používá na dezertní vína. Fíky výborně občerstvují při turistice a sportu. V ovocných nákypech, v koláčích a jiném pečivu jsou vítanou, neobvyklou obměnou za rozinky. Před každým použitím je však vždy důkladně vyperte v horké vodě!