Syrové ovoce

    Ovoce je důležitou součástí jídelního lístku pro každý lidský věk. Ovocnými šťávami a kašičkami začínáme přikrmovat kojence, později dostávají děti ovocné protlaky, šťávy i celé plody tak, jak dozrávají, nebo jak nám je vyspělý konzervárenský průmysl i do zimních měsíců uchová. I dospělý člověk má jíst denně syrové ovoce.     Ovoce zahání žízeň, ovoce a ovocné pokrmy osvěžují a doplňují moučná, bramborová i masitá jídla. Z čerstvého i konzervovaného ovoce se dá připravit i mnoho moučníků a jednoduchých dezertů.
    Ovocem nejlépe bojujeme proti nadměrnému požívání sladkých a moučných jídel, které dodávají tělu jen kalorie bez biologicky cenných látek.
    Syrové ovoce můžeme požívat v kterékoli denní době a při každém jídle. U snídaně nás občerství sklenka ovocného moštu nebo šťávy, nebo i kousek čerstvého ovoce. Požité na lačný žaludek jsou nejlepším regulátorem zažívání. Ovoce je chutnou dopolední přesnídávkou a nestačí-li nám, pak je doplníme jen kouskem suchého pečiva nebo krajíčkem tmavého chleba s pomazánkou.
    Oběd by se neměl obejít bez ovoce. Můžeme je podat ve formě osvěžující ovocné polévky nebo jako talířek ovocného salátu nebo kompotu k masitým a moučným jídlům. Ovocný salát může být i dobrým mezichodem, podáváme-li více hlavních jídel. Talířek ovocného salátu nebo salátu připraveného z části z ovoce a z části ze zeleniny je lahodným předkrmem nebo osvěžující přílohu. Podpoříme tak chuť k jídlu, napomůžeme i dobrému zažití ostatního jídla.
    Ovoce nemá chybět ani při večeři. Hodí se dobře k mléčným kaším, pudinkům, lehkým nákypům, které připravujeme k večeři zejména v letních dnech. Talířek ovoce, třeba jen pocukrovaného nebo politého smetanou, doplněný tvarohovou pomazánkou nebo mléčným krémem, je dobrým doplňkem každé večeře.
Jablko nebo hruška před spaním slouží jako očistný prostředek zbavující zuby a ústní dutinu kvasících zbytků. Nesmíme zapomínat ani na ovoce, které podáváme ve formě osvěžujících studených nebo i teplých nápojů. Musí se stát pravidelnou součástí všech denních jídel. Chceme-li, aby nápoj byl i výživný, zejména pro malé děti, doplňujeme ovocné šťávy a mošty i mlékem nebo smetanou. Tak získáme oblíbené mléčné koktejly, které se zvlášť hodí jako výborná svačina. Ovocné nápoje nahradí alkoholické nápoje a uplatní se i v boji proti nadměrnému pití černé kávy.
Při podávání a pojídání čerstvého ovoce dodržujeme některé důležité zásady:
    1.    K jídlu volíme ovoce dobré jakosti, pěkného vzhledu, celistvého tvaru, pevné a dobře vyzrálé. Jen takové má plnou chuť i vůni.
    2.    Ovoce před podáním řádně očistíme. Pevné ovoce myjeme pod jemnou sprchou pitné vody a ještě otíráme, měkké opatrně oplachujeme na sítu a necháváme okapat. U choulostivých druhů, jako jsou jahody, vinná réva, dáváme s ovocem na stůl misku s vodou, aby si každý ovoce opláchl sám. Ovoce nesmíme oplachovat vodou předčasně. Namočené ovoce v létě snadno kyše a plesniví. Oplachujeme ho jen tolik, co se skutečně sní.
    3.    Ovoce zbavujeme, pokud je to možno, nejedlých částí; jde zejména o části nakažené. Nevzhledné ovoce vyřazujeme. U třešní a višní odstřihujeme jen část stopky. U rybízu necháme stopky i třapiny, protože odtržením bobulí vyprýští šťáva. Hrozny rozstříháme na menší kousky, aby se daly dobře opláchnout. U opláchnutých jahod můžeme opatrně vykroutit stopku.
    4.    Ovoce nikdy před podáváním nezbavujeme slupky a nedělíme. Pokud má ovoce slupku, je chráněno před stykem se vzdušným kyslíkem a neztrácí vitamíny. Musíme-li ovoce podávat dělené, jako je například meloun, půlky grapefruitu, plátky ananasu, dělíme je až těsně před podáváním, nejlépe přímo na stole.
Dospělé i děti učíme jíst neloupané ovoce, zejména jablka, hrušky, meruňky i broskve. Slupky jsou často biologicky cennější než vlastní dužina.
    5.    Na krájení, loupání, dělení ovoce i k jídlu používáme nožíků z nerezavějícího materiálu (nerez) nebo lžiček i nožíků z umělých hmot. Podobně i kruhadla nebo struhadla nesmějí být z materiálu, který napomáhá okysličování vitamínů.
    6.    Syrové ovoce má mít před podáváním teplotu místnosti. V létě je udržujeme v chladnější komoře, nikdy je nevychlazujeme v chladničce. Vadne a ztrácí vůni i chuť. Pouze ovoce, které podáváme jako salát nebo se zmrzlinou či šlehanou smetanou, můžeme vychladit. Dobře chladíme jen ananasový meloun a ananas.
    7.    Syrové ovoce upravíme na větší mísu, a to vždy jeden anebo lépe několik druhů najednou. Vkusným uspořádáním vyniknou pěkné tvary i barva ovoce. Upravit takovou mísu s ovocem vyžaduje právě tolik dovednosti, jako upravit pěkné květiny do vázy. Je k tomu zapotřebí:
    a) zvolit správnou mísu – co do velikosti, tvaru, materiálu i barvy. Nepraktické jsou mísy příliš velké, těžké, které se špatně podávají. Velikost volíme podle počtu členů u stolu. Tvarem se dobře hodí mísy kulaté, oválné, nepříliš hluboké, raději nižší, se zvýšeným okrajem. Jsou to i různobarevné košíky a košíčky pletené nebo kameninové, mísy dřevěné, kameninové, porcelánové, skleněné i z plastických hmot. Zejména mísy z plastických hmot, veselých barev, se dobře upravují. Na měkké ovoce musíme volit mísy, kde šťáva materiálu nevadí: na tmavé ovoce mísy světlejší a naopak, barevné ovoce se výborně vyjímá na mísách tmavších barev;
    b) ovoce upravujeme na mísu tak, aby nebylo v několika vrstvách. Ovoce se nepoškodí tlakem a naopak je přehledně srovnáno, a tak si můžeme volně vybrat;
    c) ke dnu mísy klademe ovoce pevné, které snese zatížení, výše pak ovoce, které by se mohlo poškodit.     (Například dolů pevná jablka, hrušky, ořechy, pomeranče, výše meruňky, hrozny, jahody apod.);
    d) při volbě ovoce na mísu vybíráme vždy ovoce rozdílných barev – tak k zeleným hruškám nebo jablkům červená jablíčka, k světlým jablkům barevný pomeranč nebo banán apod. Čím více je barev a čím jsou kontrastnější, tím větší je barevný dojem. O slavnostních příležitostech používáme k dokreslení barevnosti a pěkného vzhledu mísy i květinové výzdoby. Na vánočním stole prokládáme ovoce větvičkami jehličnatých stromků, jmelím, jindy i větším květem. Do středu můžeme umístit nebo dobře naaranžovat menší kytičku (svatební stůl, stůl o narozeninách apod.)
    Vždy však musíme mít na paměti, že méně bývá působivější, a proto mísu nijak nepřeplňujeme.
8.    Podáváme-li více ovoce na velké míse na výběr, přidáváme menší kameninové nebo porcelánové misky nebo talířek skleněný, z plexiskla nebo plastických hmot. Dále papírový ubrousek, ostrý nožík nebo lžičku. Různobarevné lžičky z plastických hmot jsou veselé. Podáváme-li ořechy, dáme na stůl louskáček. Podáváme-li pomeranče, půlené grapefruity, dáváme je na hlubší talířek, který postavíme na plochý talíř, abychom měli kam odkládat lžičku.
9.    K syrovému ovoci podáváme ještě některé doplňky. V cukřence nebo na hluboké misce jemný cukr, v džbánu hustou sladkou nebo kyselou smetanu, na misce nebo v dávkovači šlehanou smetanu. K melounu někdy i trochu likéru nebo pálenky.
10.    K syrovému ovoci nepodáváme hned nápoje. Zejména ne na tvrdší druhy ovoce, jako jsou chrupky, švestky, ryngle. Zbytečně vystavujeme strávníky zažívacím obtížím.
Jak podáváme jednotlivé druhy ovoce, uvádíme u každého druhu ovoce zvlášť.